Aktuality

Dotace pro Mobilní hospic Strom života

Místní akční skupina Frýdlantsko-Beskydy prostřednictvím dotace z Operačního programu Zaměstnanost podpořila projekt Mobilního Hospice Strom života, jehož cílem je podpora a osvěta neformálně pečujících osob na našem území. Realizace projektu začala už na začátku tohoto roku, a na základě toho jsme vyzpovídali jejich pracovníky, aby nám o tomto projektu a o jejich organizaci něco málo pověděli. 

Popište nám prosím ve zkratce činnost Mobilního Hospice Strom života.

Mobilní hospic Strom života pečuje o nevyléčitelně nemocné děti a dospělé, u kterých byla vyčerpána veškerá možnost léčby vedoucí k uzdravení, přejí si zůstat doma a důstojným způsobem prožít závěr svého života mezi svými blízkými. V každodenní praxi se zaměřujeme na uspokojování potřeb a přání pacienta, pečujících a jeho blízkých. Poskytujeme tři základní typy služeb:

  • Zdravotní služba poskytuje zdravotní a lékařskou péči dle nejnovějších poznatků paliativní medicíny. Je dostupná ke konzultacím a pohotovostním výjezdům 24hodin, 7 dní v týdnu.
  • Terénní odlehčovací služba poskytuje plnou podporu osobám se sníženou soběstačností z důvodů věku, chronického onemocnění anebo zdravotního postižení. Naše sociální služba je poskytována jak uživateli, o kterého je pečováno v přirozeném prostředí – doma, tak rovněž osobě pečující, aby mohla nabrat nové síly a zároveň si dopřát tolik potřebný odpočinek od péče.
  • Odborné sociální poradenství informuje nemocné a jejich blízké o jejich možnostech, pomáhá s volbou řešení v tíživé životní situaci způsobené nevyléčitelnou nemocí blízkých, pomáhá umírajícím lidem vyrovnat se s jejich těžkou životní situací a pomáhá lidem vyrovnat se se ztrátou blízké osoby.

Kdy jste zahájili svou činnost a jak dlouho působíte na území Frýdlantsko – Beskydy?

Vznikli jsme v září roku 2014. První zaměstnance jsme měli od 1. 1. 2015 a připravovali se na příjem prvního pacienta, který nastal 14. 2. 2015. Od té doby poskytujeme péči na území bývalých okresů Nový Jičín, Frýdek-Místek a Vsetín. Na území MAS Frýdlantsko-Beskydy tak působíme v podstatě od našeho vzniku. Základna a první jednotka naší služby je v Novém Jičíně a druhá jednotka, která vznikla hned v lednu 2015, je v Rožnově pod Radhoštěm. V následujících letech jsme otevřeli pobočky ve Zlíně, Havířově a Přerově.

Prostřednictvím dotací z Operačního programu Zaměstnanost přes MAS Frýdlantsko-Beskydy realizujete projekt Podpora a osvěta neformálně pečujících osob. Kolik už takových podobných projektů jste realizovali nebo v současné době realizujete a na jakém území?

V současnosti takto realizujeme tři projekty z MAS a jeden přímo z MPSV. Projekty přes MAS realizujeme na území MAS Frýdlantsko-Beskydy, MAS Hranicko a MAS Lašsko. Obdobný projekt realizovaný přímo z MPSV pokrývá území mimo tyto MAS, tedy i větší města a území jiných MAS. Naše služby totiž nabízíme celkem ve třech krajích – Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském.

Je získání dotací jedním z důležitých příjmů pro fungování mobilního hospice?

Určitě ano. Hlavně registrované sociální služby jsou postaveny na dotacích. My máme odborné sociální poradenství zaměřené na pečující, pacienty a pozůstalé. Dále odlehčovací terénní službu, která je poskytována jak uživateli (pacientovi), o kterého je pečováno doma, tak rovněž osobě pečující, aby mohla nabrat nové síly a zároveň si dopřát tolik potřebný odpočinek od péče. Projekty realizované z MAS se zase zaměřují na služby poskytované nad rámec zákona 108 o sociálních službách, a to převážně na podporu pečujících osob. Bez dotací bychom tuto podporu pečujícím osobám poskytovat nemohli.

Hlavním cílem projektu Podpora a osvěta neformálně pečujících osob v MAS Frýdlantsko-Beskydy, který realizujete prostřednictvím dotace přes MAS Frýdlantsko – Beskydy, je podpora pečujících osob. Kdy začala realizace projektu a kolik pečujících osob a v kterých obcích jste již za dobu realizace podpořili?

Projekt jsme zahájili 1. 1. 2020. Za první monitorovací období, tedy do konce června tohoto roku, jsme podpořili 14 osob, každého mezi 40 a 60 hodinami přímé podpory. Podporu telefonickou poskytujeme nad rámec přímé podpory, mluvíme zde tedy opravdu o podpoře, kdy byl u pečující osoby fyzicky přítomen náš pracovník. Každý měsíc takto podpoříme zhruba 3 osoby. Všechny podpořené osoby byly z území MAS – jednalo se o osoby z Janovic, Malenovic, Ostravice, Pržna, Bílé, Čeladné, nejvíce pak z Frýdlantu nad Ostravicí.

Můžete nám popsat, v čem přesně spočívá podpora těchto osob?

Podpora pečujících osob spočívá převážně v edukaci těchto osob v péči o umírajícího a v jejich podpoře sociální. Náš pracovník dojíždí za pečující osobou a učí ji, jak se o umírajícího správně starat, jak správně manipulovat s kompenzačními a asistivními pomůckami, dále pak poskytujeme pečujícím poradenství a podporu v oblasti sociální. Pro lepší představu: mezi běžné úkony, které náš pracovník při návštěvě pečujícího vykonává, patří např. edukace pečujícího v polohování, podání stravy vleže a vsedě, v odlehčovací manipulaci při práci s nemocným, zprostředkování setkání mezi rodinnými příslušníky, vyjednání včasného termínu sociálního šetření v rámci různých příspěvků, komunikace s praktickými lékaři při vyřizování příspěvků na péči, řešení zájmu dětí s OSPODem (Odbor sociální právní ochrany dětí), pomoc a podpora při realizaci tzv. posledních přání, práce s osobami blízkými před úmrtím blízkého člověka atd.

Cílovou skupinou jsou pečující osoby, které se starají o své umírající příbuzné. Jaké zdravotní diagnózy převažují a jaké jsou prognózy těchto osob v době, když začnete do rodiny dojíždět a jak dlouho průměrně trvá vaše podpora?

Převládají hlavně onkologické diagnózy. Prognózy našich pacientů jsou různé, a sice od týdne až po měsíc nebo dva. Stane se, že máme pacienta v péči třeba tři měsíce, ale také jen několik hodin. Medián péče je v naší organizaci 17 dní.

Můžete našim čtenářům přiblížit konkrétní podporu pečující osoby na našem území? V čem práce spočívá? Jaké jsou úskalí a naopak radosti?

Jak už bylo řečeno výše: podpora pečujících spočívá především v edukaci pečujících v péči o nemocného a v poskytování podpory a poradenství v oblasti sociální. Náš pracovník dojíždí za pečujícími osobami dle jejich potřeb. Někdy ho navštíví jednou týdně, jindy i dvakrát denně. Někdy u něj stráví hodinu, jindy celý den. Mezi největší úskalí takové podpory patří hlavně čas. Přestože pracovník poskytuje podporu osobám na plný úvazek, někdy to prostě nestačí. Umírání je doba, kterou si nenaplánujete v diáři dopředu. Je potřeba být stále v pohotovosti na telefonu a pečujícím k ruce. Navíc jsou od sebe pečující osoby vzdáleny mnoho kilometrů, obzvlášť na území MAS Frýdlantsko-Beskydy často pracovník překonává nejen vzdálenosti, ale také terénní nerovnosti. Práce s pečujícími osobami je však také velmi radostná. Podpoření pracovníkovi projevují vděčnost, jsou rádi za možnost účasti na projektu, za pomoc, které se jim dostává. Děkovné dopisy a slova jsou pak pro práci tím nejlepším motorem.

Jakým přínosem je pro Vás dotace, kterou jste přes MAS Frýdlantsko-Beskydy získali?

Dotace z MAS je velkým přínosem. Díky dotaci máme možnost vykonávat činnost, na kterou v běžné hospicové praxi není prostor. Podpora pečujících je něco, co by bez dotací zatím bohužel realizovat nešlo. Hrazená péče se zaměřuje na úkony spojené s pacientem, pečující jsou na druhé koleji, nikdo s nimi v systému nepočítá. Přitom jsou těmi nejdůležitějšími – bez nich by naše služby fungovat nemohly. Když naučíte pečující osobu, jak správně manipulovat s nemocným a přitom si nezničit záda, jak si vyřídit příspěvek na péči, aby nebyl v hmotné nouzi, jak mluvit s dětmi a blízkými o smrti, poskytnete mu více než jen momentální přítomnost pracovníka. Poskytnete mu návod, jak se s nelehkou situací poprat a vyrovnat, jak si zachovat vlastní život a přitom být nablízku nemocnému příbuznému. A v neposlední řadě mu ukážete cestu, po které může kráčet dál, až zde ten nemocný příbuzný už nebude.

Kolik má Strom života zaměstnanců a jste schopni poskytnout péči všem osobám, které se na Vás obrátí, nebo musíte některé pečující odmítat z důvodu nedostatečné personální kapacity?

Strom života má 82 zaměstnanců. A stále je to málo. Bohužel se stává, že nám lidé zemřou dříve, než jsme schopni je přijmout. V současné chvíli máme 79 pacientů. Jsme kapacitně největším mobilním hospicem v České republice. Ostatní mobilní hospice mají kapacitu max. 25 pacientů v jednu danou chvíli. Přesto, že se snažíme, nezvládáme přijmout všechny, kteří se na nás obrátí.

Působí na území MAS Frýdlantsko-Beskydy i jiné mobilní hospice, a pokud ano, spolupracujete spolu, a jak taková spolupráce probíhá?

Víme, že na území existují služby domácí péče, které uvádějí, že poskytují také péči paliativní. V kontaktu s nimi ovšem nejsme. Mobilní hospic s komplexní službou v této oblasti kromě nás není.

Děkujeme za rozhovor.

MS PAKT přichází s pomocí při změně zaměstnání obyvatel Moravskoslezského kraje

V rámci situace v letošním roce se Moravskoslezský kraj rozhodl podpořit obyvatele Moravskoslezského kraje při změně jejich zaměstnání. Projekt Moje místo v MSK má za cíl pomoct lidem při změně v jejich profesním životě a zároveň najít řešení pro firmy, které své zaměstnance musí propustit nebo naopak mají zájem o nové pracovníky.

Projekt Moje místo v MSK je rozdělen na dvě stěžejní části, kdy první tzv. profesní poradenství je službou, kterou mohou bezplatně využít obyvatelé Moravskoslezského kraje pro získání kvalitní podpory při změně zaměstnání. Druhá část je určena pro firmy. Jedná se o produkt online aplikace pro firmy, tzv. matching, v jehož rozhraní mohou firmy sdílet nabídku, a nebo naopak poptávku po zaměstnancích.

Zaměstnanci, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání, uvažují o změně práce, či jsou již aktuálně nezaměstnaní pak díky profesnímu poradenství budou mít možnost využít poradenských služeb online či osobně. Poradenství je přizpůsobeno na míru klienta s širokou škálou služeb. Může se jednat například o kariérové poradenství, pomoc při hledání a zprostředkování zaměstnání, přípravu na pracovní pohovor či konzultaci životopisu.

Cílem online aplikace pro firmy (Chytrý matching) je pak párování volných lidských kapacit firem a poptávky ze strany ostatních firem. Jednoduše řečeno, pokud jedna firma zaměstnance hledá a druhá nabízí, tato aplikace je jednoduše propojí na základě předem definovaných parametrů. Takto mohou firmy usnadnit zaměstnancům přechod do nového zaměstnání, a to již v průběhu výpovědní lhůty před registrací na Úřadu práce.

Více informací naleznete na www.mspakt.cz nebo se obraťte na kancelář MAS Frýdlantsko – Beskydy (pavliskova@masf.cz).

Příprava nové strategie na období 2021-2027

MAS Frýdlantsko – Beskydy bude ve své činnosti pokračovat i v následujícím programovém období 2021 – 2027. V současné době zpracováváme strategii komunitně vedeného místního rozvoje (SCLLD) na období 2021 – 2027.

SCLLD se bude skládat z několika částí (analýza, návrhová část, akční plán). V souladu s metodou LEADER, kdy je i při přípravě strategických dokumentů dodržován princip „zdola nahoru“, zapojíme do zpracování naší SCLLD veřejnost, tedy komunitu, která v území žije a působí, a to prostřednictvím pracovních skupin. Tato komunita zná nejen problémy a potřeby, které je zde třeba řešit a naplnit, ale umí i stanovit směr, kterým je vhodné se ubírat. To nám může přinést vysokou přidanou hodnotu a pomoct rozvíjet náš region efektivně.

Naše pracovní skupiny jsou rozděleny do 3 oblastí:

  • PS Infrastruktura a rozvoj území

Tematické zaměření: dopravní, technická infrastruktura, brownfieldy, veřejné prostranství, bezpečnost, rozvoj inovací, SMART přístupy apod.

  • PS Zemědělství a Životní prostředí

Tematické zaměření: zemědělství a jeho podnikání, lesnictví, odpadové hospodářství, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a životního prostředí včetně možných řešení problémů sucha a zadržování vody v krajině.

  • PS život v obcích

Tematické zaměření: infrastruktura škol, sociálních služeb, podpora zaměstnanosti, kultury a kulturních památek, volnočasových aktivit a veřejné infrastruktury udržitelného cestovního ruchu.

Pokud byste se chtěli do pracovních skupin zapojit, neváhejte a přihlašte se do 13.11.2020 na email: pavliskova@masfb.cz

V BESKYDECH TO pořád ŽIJE!

Místní akční skupina Frýdlantsko – Beskydy, z.s. v listopadu 2020 vyhlásí v pořadí již druhou výzvu na podporu mikroprojektů v rámci programu „V Beskydech to žije“. Jedná se o formu finanční podpory, kterou naše MAS Frýdlantsko-Beskydy spolu s Mikroregionem Frýdlantsko – Beskydy plánuje přerozdělit nejlepším projektovým záměrům, jejichž tvůrci jste právě Vy, místní lidé. Podpoříme finančně nejen zajištění a vlastní konání Vaší akce, ale nově i pořízení drobného vybavení pro dlouhodobější využití na Vašich akcích. Veškeré informace k dané výzvě včetně formuláře žádosti budou od poloviny října 2020 k dispozici na webových stránkách MAS Frýdlantsko – Beskydy, z.s.

Doufáme, že i přes současná opatření a nařízení z důvodu koronavirové pandemie, budou mít organizátoři možnost, ale i chuť realizovat akce v našem regionu, které jsou prospěšné lidem na území a přispívají k rozvoji spolkového a zájmového života, ke spolupráci místních komunit nebo ochraně kulturního a přírodního dědictví. Těšíme se na Vaše projekty.

ZRUŠENO! Program semináře Boj se suchem – zadržování vody v krajině

Vážení zájemci o seminář,

je nám to nesmírně líto, ale vzhledem k usnesení vlády  v souvislosti s počtem osob, které se smějí od 05.10.2020 shromažďovat, jsme nuceni seminář „Boj se suchem – zadržování vody v krajině“ plánovaný na 06.10.2020, zrušit.

Mrzí nás to o to více, že kapacita semináře byla zcela naplněna. Snad se situace brzy změní a my Vám budeme moci nabídnout během listopadu nebo prosince nový termín. Věříme, že si díky zajímavému tématu uděláte čas pro účast i v jiném termínu.

Děkujeme za pochopení a těšíme se na brzkou viděnou.

——————————————————————————————————————————————————————————————————————————

Vážení zájemci o seminář „Boj se suchem – zadržování vody v krajině“,

detailní infomace k programu semináře , který se koná dne 06.10.2020, naleznete na následujícím odkaze: Pozvánka – program .

Pokud Vás obsah semináře zaujme, přihlašte se prosím co nejdříve na adresu uvedenou v pozvánce, příp. telefonicky. Kapacita semináře je omezena.

Těšíme se na společné setkání.

 

ZRUŠENO – BOJ SE SUCHEM – skončila epizoda sucha?

Letošní léto jsme vytáhli deštníky častěji, než by nám to bylo příjemné. Na některých místech byly dokonce záplavy. Vody ve vodních nádržích i řekách je na první pohled dostatek. Lze říci, že epizoda sucha v České republice skončila? Máme vyhráno nad dlouhodobým suchem? Máte-li zájem dozvědět se odpovědi nejen na dané otázky, ale i na mnohé související se suchem a klimatickými změnami, neváhejte se přihlásit na seminář na téma „Zadržování vody v krajině“. Seminář pořádá Místní akční skupina Frýdlantsko – Beskydy dne 6. října 2020 od 9:00 hodin v rekreačním středisku Budoucnost v Nové Vsi ve Frýdlantu nad Ostravicí.

Přednášejícími budou Ing. Vladimír Řehák, CSc. (předseda České společnosti rostlinolékařské), Ing. Martin Václavík (Státní zemědělský intervenční fond) a Bc. Jiří Michalisko (farmář a aktivní člen mnoha významných zemědělských sdružení). Hlavním tématem semináře bude sucho a jeho důsledky pro krajinu, lesy a zemědělství. Jednotliví prezentující přiblíží možnosti správného hospodaření s vodou a její zadržování v krajině. Dále budou prezentovány projekty, které byly podpořeny prostřednictvím opatření Leader, zaměřené nejen na lesnickou tematiku.

Součástí semináře bude i diskuze s danými odborníky a ukázka příkladů dobré praxe. Seminář je určen pro zástupce veřejné správy, odborné i široké veřejnosti, a je pro účastníky zcela zdarma. Registrace na seminář je nutná do 30.9.2020 na email: malouskova@masfb.cz nebo tel. 736 242 410.

Zájem o podporu přes MAS Frýdlantsko-Beskydy roste!

Letos jsme ve 3. výzvě z Programu rozvoje venkova obdrželi rekordních 36 žádostí o dotaci. Z důvodu omezené alokace na konci programového období bylo bohužel možné podpořit jen některé z nich. Místní akční skupina tak na základě bodového hodnocení vybrala k podpoře 9 zemědělských podnikatelů a 15 žádostí o dotaci z oblasti občanské vybavenosti.

Zemědělci tak rozšíří své podnikání o novou zemědělskou technologii, která jim bezpochyby usnadní práci nejen na polích, ale i při manipulaci s dobytkem na farmě. Podpora v oblasti občanské vybavenosti je velmi různorodá. Většina vybraných projektů je zaměřena na podporu spolkové činnosti. Díky podpory se například zkvalitní příprava sportovní mládeže, rozšíří se vybavení mateřského centra, hudebního spolku, leteckého klubu či hasičského sboru. Rovněž sem spadají projekty zacílené do mateřských školek, ať se již jedná o rekonstrukci sociálních zařízení nebo zřízení jídelního výtahu. Také knihovny nezůstaly v tomto programu stranou, některé z nich čeká rekonstrukce nebo nákup nového vybavení. O dění v některých obcích Vás budou informovat nové elektronické informační tabule. Obyvatelé a návštěvníci Frýdlantu se mohou těšit na nové lavičky ve městě, elektronický informační panel, bibliobox před knihovnou či zbrusu nové mobilní vybavení na akce Kulturního centra.

Velmi nás těší zájem žadatelů o dotaci přes MAS Frýdlantsko – Beskydy a doufáme, že i v příštím období budeme moci podpořit Vaše zajímavé a prospěšné projekty, které povedou k rozvoji našeho regionu.

Farma Menšík – bio farma v Beskydech

Ing. Vanda Myšáková, která je krajským koordinátorem CSV vyzpovídala farmářku Markétu na farmě Menšíků, kteří jsou držiteli značky BESKYDY originální produkt.

1/ Na úvod něco málo z Vaší farmářské historie. Dočetla jsem se, že rodina Menšíků hospodaří a chovu krav a produkci mléka se věnuje již od roku 1992. Postupně jste přešli na hospodaření v ekologickém režimu a svou činnost rozšířili o nabídku ubytování a výrobu mléčných výrobků. Vše ale pravděpodobně chtělo svůj čas. Vy sama jste se do rodiny přivdala.  Vyrůstala jste v podobném nebo úplně odlišném prostředí? Jak vznikl váš současný podnikatelský záměr?

Já pocházím z Nového Jičína a vyrůstala jsem v rodině, kde, alespoň pokud vím, žádná zemědělská historie není. Maminka byla učitelka, tatínek technik. Když jsem do Kunčic přišla a ocitla se na farmě, tak pro mě bylo všechno vlastně úplně nové,  úplně jiný životní styl i pracovní rytmus. Po vysoké škole jsem pracovala celkem 3 roky v nadnárodní automobilové společnosti, z toho poslední rok jsem už dojížděla z Kunčic. Po mateřské dovolené jsem ale už zůstala doma na farmě a „zapojila se“ taky 🙂 Postupně jsme aktivity naší rodinné farmy rozšířili o ubytování a vybudovali jsme malou faremní mlékárnu.

2/ Pomáhají vám ostatní členové rodiny nebo je výroba mléčných výrobků pouze Vaší doménou? Jaké jsou Vaše kompetence na rodinné farmě?

Výrobě mléčných výrobků jsem se zprvu věnovala pouze já sama, ale pak s postupným nárůstem objemu výroby jsme přijali kamarádku, už se to nedalo stíhat. Mlékárnu mám pořád organizačně na starost, ale u výroby už z větší části nejsem. Starám se také o ubytování, část administrativy a prezentaci farmy navenek, tzn. Web, komunikace atd.

3/ Na Vašich webových stránkách je možné poslechnout si rozhovor z cyklu „Na volné noze“, kde mimo jiné popisujete své začátky na farmě a nesnáze v komunikaci se státními úřady, kdy pravidla se „specifiky“ pro malé provozy tehdy jakoby neexistovala. Od té doby se určitě mnohé změnilo. Jaká je situace nyní? Jste členkou faremních zpracovatelů…

My naši faremní mlékárnu provozujeme od roku 2011. Myslím, že v regionu jsme patřili k jedněm z prvních. Cestu nám otevřela  Vyhláška o přizpůsobení požadavků z roku 2008, do té doby malé faremní provozy vlastně vůbec nevznikaly, protože na ně byly uplatňovány stejné nároky jako na velké průmyslové provozy jako třeba Madeta nebo Mlékárna Kunín. Pak se ale situace začala zlepšovat a po celé republice vznikla podobných provozů celá řada. Na začátku jsme si směrem k úřadům museli mnohé věci uhájit a obhájit. Vždycky jsme se nakonec nějak domluvili, ale představy úředníků a praktický život se bohužel někdy dost míjí. Co se týká Svazu faremních zpracovatelů, již nějakou dobu jeho členkou nejsem. Ačkoli si myslím, že pro tuto oblast – faremní zpracování – udělal svaz spoustu práce, časem jsem se s vedením svazu ideově rozešla. Sice mě to mrzí, ale je to tak…

4/ Proslulé jsou Vaše mléčné výrobky, které zpracováváte ve vlastní mini-mlékárně od roku 2011. O které výrobky je největší zájem? Kterým výrobkem byste se sama ráda pochlubila? Pracujete na vývoji nových produktů? Kde berete inspiraci?

Tradičně největší zájem je o náš Farmářský sýr a tvaroh. Oba tyto výrobky vyrábíme v podstatě v nezměněné podobě od úplného začátku a naši zákazníci o ně  za celou dobu neztratili zájem, což nás samozřejmě těší. Postupem času jsme přidali další výrobky – jogurty, jogurtové nápoje, kyšku, zrající a nakládané sýry. V současné chvíli považuji náš sortiment za „ustálený“. Vymýšlet by samozřejmě stále bylo co, ale má to svá omezení – v našem případě hlavně technická a technologická: na každý výrobek potřebujete mít dostatečný čas i fyzický prostor v provozu, výrobky je pak potřeba mít kde skladovat, případně nechat zrát a v tomto jsou naše možnosti omezené. Sortiment jsme tedy postavili tak, aby pokrýval základní skupiny výrobků a abychom to zvládali a stíhali.

5/ Považujete marketing/propagaci produktů za důležitý faktor úspěchu v zemědělství? Podnikáte v tomto směru nějaké kroky? Co se Vám nejlépe osvědčilo?

Jedna věc je umět něco vyrobit. Je ale samozřejmě potřeba umět to i prodat. A správný marketing a propagace jsou určitě důležité. Musíte hlavně vědět, kdo je váš potenciální zákazník nebo kdo by jím měl být. Podle toho pak můžete kombinovat různé formy, způsoby a cesty, jak se k těm „svým“ zákazníkům dostat.

My jsme začínali s výrobou postupně, s přibývajícími zákazníky jsme v rámci možností rozšiřovali i výrobu, dnes pracujeme v podstatě na hranici našich kapacitních možností a na nedostatek  zákazníků si nemůžeme stěžovat, spíše míváme nedostatek výrobků. Z tohoto pohledu vlastně téměř žádné marketingové aktivity nevyvíjíme, protože větší množství zákazníků už  prakticky nejsme schopní uspokojit. Samozřejmě máme webové stránky, „zlehka“ jsme přítomni i na sociálních sítích, tištěné materiály jsou spíše okrajové. Občas se někde účastníme nějaké akce nebo soutěže. Ale největší část našich zákazníků, kteří k nám pravidelně chodí nakupovat nebo kterým dodáváme, jsme myslím si získali na základě pozitivních referencí, které si lidé předali mezi sebou. A z toho mám opravdu radost, že si u nás někdo něco koupil, chutnalo mu a tak nás pochválil a někomu dalšímu doporučil.

6/ Jednou týdně prodáváte tzv. ze dvora. O výrobky je veliký zájem. Co mne velmi zaujalo je, že jste nabídku produktů obohatili také o další kvalitní lokální produkty. Ať už jde o čerstvé pečivo, domácí těstoviny, ovocné šťávy, sirupy apod. Rovněž jste jedním z distribučních míst ovoce-zeleninových bedýnek z Poodří. Své výrobky dodáváte do některých restaurací a prodejen, vše v dostupné lokalitě. Jste tedy zastáncem krátkých dodavatelských řetězců?

Určitě. Pro nás, menší výrobce, je  to určitě nejvhodnější a nejefektivnější způsob – to, co vyrobíme, prodat v blízkém okolí/v regionu a ideálně bez prostředníků. Krátké dodavatelské řetězce navíc pomáhají vytvářet přímé a úzké vztahy s našimi zákazníky i odběrateli. A ty vztahy jsou velmi důležité.

7/ Existuje řada ocenění kvalitních potravinových výrobků. Kromě regionální značky BESKYDY originální produkt® jste držiteli i dalších ocenění – Regionální potravina Moravskoslezského kraje, ocenění jste získali opakovaně i v Národní soutěži malých výrobců sýra v Mikulově. Je pro Vás účast v podobných soutěžích přínosem? Pokud ano, čím?

Já osobně  alespoň občasnou účastí v těchto soutěžích/projektech sleduji vlastně hlavně 2 věci. Za prvé je to možnost porovnat se trochu s konkurencí a zjistit, jestli jsme schopni uspět, zaujmout… No a pak je to snaha pomoct účastí v těchto projektech propagaci farmářů a farmářských výrobků – v našem případě bio-výrobků.

Motivem k účasti naopak není získávání nových zákazníků, protože jak už jsem zmínila výše, pohybujeme se na hranici našich výrobních možností.

8/ Jako farma jste velmi  úspěšným žadatelem z Programu rozvoje venkova, jak z programového období 2007-2013, tak 2014-2020. Z výčtu žádostí o dotace jste mimo jiné využili podporu k rekonstrukci zemědělské budovy na ubytovací zařízení za účelem provozování agroturistiky. Tu jste časem zmodernizovali a dovybavili. Z rezervačního systému je více než zřejmé, že o ubytování tohoto typu je velký zájem. V čem hlavně vidíte úspěch této podnikatelské činnosti? Máte ještě nějaké plány, jak služby v budoucnu vylepšit?

Ano, s pomocí dotace jsme zrekonstruovali starou stodolu. Zdálo se nám to jako dobrý nápad využít starou budovu a trochu diverzifikovat příjmy. Navíc žijeme a hospodaříme v krásném místě – Beskydy jsou turisticky atraktivní, je od nás blízko jak do přírody, do hor, tak taky na další zajímavá místa jako je Rožnov, Štramberk, Hukvaldy… Ideální místo pro dovolenou, řekla bych 🙂 Viděli jsme při našich toulkách různě po světě, že to takto úspěšně funguje i jinde, takže jsme věřili, že to půjde i tady. Výborně se to také doplňuje s tím, že našim hostům můžeme nabídnout i naše vlastní mléko a mléčné výrobky, necháme je nakouknout do mlékárny, na farmu, můžeme jim přiblížit, o čem naše práce je atd. K ubytování prostě můžeme nabídnout ještě něco navíc. No a vylepšovat je pořád co. Teď momentálně ale potřebujeme investovat hlavně do úpravy stáje, takže ohledně ubytování teď nic velkého neplánujeme.

9/ Všimla jsem si, že žádosti o dotace podává Váš tchán, manžel i jeho sestra. Zpracováváte je sami, nebo ve spolupráci s nějakým zemědělským poradcem? Byť je jejich administrace složitá, zdá se, že jsou dobrým pomocníkem, nebo se mýlím? Máte v úmyslu čerpat finanční prostředky z PRV i v budoucnosti?

Dotace si zpracováváme sami. V případě potřeby pak konzultujeme s dotačním poradcem nebo přímo na SZIF. Je pravda, že nám získané dotace pomohly v realizaci několika záměrů a posunout se v rozvoji farmy o kus dál. Je ale taky třeba říct, že celý dotační proces je administrativně a časově náročný a zdlouhavý – např. Obvyklá doba od podání žádosti o dotaci po podepsání dohody o poskytnutí dotace je 10 – 12 měsíců. Celý dotační proces může navíc kdykoli ztroskotat i na nějaké banální administrativní chybě, takže když to s dotací vyjde, tak je to super, ale taky to jsou pořád pěkné nervy.

10/ Moc se mi líbí Váš vztah k půdě. Sucho, klimatické změny a počasí obecně je často velkou obavou pro řadu zemědělců. Reagujete nějakým způsobem na tyto klimatické změny? Zkoušíte např. pěstovat odolnější odrůdy, jste v zásobování vodou soběstační nebo spolupracujete s dalšími farmáři?

Co se týká vody, jsme napojeni a vodu odebíráme z obecního vodovodu. Dlouhodobě uvažujeme o využití dešťové vody ze střech budov (stáje, hangáry). Na obhospodařované půdě se snažíme dělat opatření, která  zlepší zasakování a zpomalí odtok dešťových srážek (např. přisévání hluboko-kořenících travin), obnovujeme a udržujeme remízky.

Ve spolupráci s MAS Frýdlantsko-Beskydy se zároveň snažíme iniciovat širší veřejnou diskusi na toto téma, včetně účasti odborníků.

11/ I když nejste přímo partnerem CSV, aktivně spolupracujete. Určitě si vzpomínáte na akci „Z pole rovnou do kuchyně“. Myslíte si, že podobné akce mohou být inspirací a pomoci rozvoji podnikání zemědělských subjektů? Co účast na akci přinesla Vám?

Určitě jsou takové akce zajímavé. Člověk potká a pozná nové lidi, leccos nového, zajímavého nebo inspirativního se dozví, může s nimi sdílet své postřehy a zkušenosti. No a taky si na chvíli odpočine od své vlastní pracovní rutiny, takže je to vlastně i takové očistné a psychohygienické 🙂 Udržovat kontakt s vnějším světem je moc důležité,  alespoň pro mě.

12/ Závěrem Vám chci moc poděkovat za milé povídání a už jen poslední krátká otázka. Co Vás na Vaší práci nejvíce baví?

Že je ta práce vidět, že se k nám naši zákazníci vracejí, protože jim to, co vyrábíme, chutná, že si opravdu myslím, že to celé má a dává smysl.

Příprava nového období 2021 – 2027 za podpory Moravskoslezského kraje

Místní akční skupině Frýdlantsko-Beskydy, z. s. byla přislíbena finanční podpora z rozpočtu Moravskoslezského kraje ve výši 259.100 Kč (70% dotace) na realizaci projektu Příprava analytické části SCLLD MAS Frýdlantsko-Beskydy pro programové období 2021-2027. Realizace projektu bude probíhat v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020. Cílem analytické části je získat ucelený přehled o dění na území MAS v oblasti ekonomických činností, sociální infrastruktury a sociálních služeb, technické a dopravní infrastruktury, životního prostředí, bezpečnosti, cestovního ruchu a jiných důležitých aspektů, které mají vliv na kvalitu života na území MAS. Do její přípravy budou zapojeni místní aktéři, odborníci na vybrané oblasti a veřejnost. Výstupy projektu budou podkladem pro přípravu návrhové části strategie MAS v novém programovém období 2021-2027.

 

Anketní šetření MAS Frýdlantsko-Beskydy, z.s.

Vážení občané,

dovolujeme si Vás oslovit jménem Místní akční skupiny Frýdlantsko-Beskydy, z.s. za účelem zhodnocení současného stavu možností v našem území a zamyšlení se, co je nejvíce do budoucna potřebné. Vaše informace budou sloužit pro přípravu nové strategie MAS na příští programové období 2021 – 2027, která je podmínkou pro získání finančních prostředků z fondů EU. Rádi bychom Vám poděkovali za vyplnění dotazníku a Vaši ochotu tímto podpořit snahu MAS Frýdlantsko-Beskydy získat prostředky pro rozvoj obcí, neziskových organizací i drobnou podporu podnikání. Obce spadající do území působnosti MAS Frýdlantsko-Beskydy, z.s.: Baška, Bílá, Čeladná, Frýdlant nad Ostravicí, Janovice, Kunčice pod Ondřejníkem, Malenovice, Metylovice, Ostravice, Pržno, Pstruží, Staré Hamry a Lhotka.

Anketní šetření je prováděno zcela anonymně.

Odkaz na dotazník naleznete zde:

https://forms.gle/cBPxrQj9sgrpabnU8